Rok 2025 přinese velká očekávání, mezi která mimo jiné patří i dlouho očekávané první ESG reporty těch největších firem majících nad 500 zaměstnanců. Dle směrnice CSRD se povinnost ESG reportingu bude postupně rozšiřovat i na společnosti, které splňují dvě ze tří podmínek – 250 zaměstnanců, aktiva v hodnotě 25 milionů eur nebo obrat nad 50 milionů eur. Pro menší podniky začne povinnost platit v roce 2026, ale pouze pokud jsou kótované na burze. Na trhu je ale mnoho firem, na které povinnost reportingu sice nespadá, přesto se ESG aktivně věnují. Pojďme si proto zrekapitulovat, jaké formální či neformální povinnosti platí pro jaký typ podniku a jaké přístupy k ESG se na trhu objevují.
Firmy s povinností reportovat
Pravidla, kdo má povinnost reportovat, jsou na první pohled poměrně jasná. I přesto se ale může lišit přístup u firem, které sídlí přímo v Česku a u těch, které zde provozují pobočky nadnárodních korporací.
1. Firmy, které sídlí v Česku
U firem, které jsou primárně České a jsou dostatečně velké na to, aby se na ně vztahovala povinnost reportovat, budou reportovat nefinanční aktivity dle pravidel směrnice CSRD. Tato společnost si přímo v Česku projde analýzou svých aktivit, určí si materiální témata dle matice dvojí materiality, popíše dopady, rizika a příležitosti firmy spojená s ESG a vydá svůj ESG report jako součást výroční zprávy, který projde následným auditem. Z hlediska pochopení procesu z pohledu českých stakeholderů je toto nejjednodušší případ. Mezi takové firmy pro představu patří například Atek, pro který připravujeme jejich první ESG report.
2. Pobočky nadnárodních společností
Složitější situace může být u českých poboček nadnárodních společností. Pro tyto subjekty vydává konsolidovaný report dle ESRS standardů zahraniční mateřská společnost. Veškerá analýza aktivit, určení materiálních témat i způsob zapojení stakeholderů probíhá na úrovni matky. Lokální pobočky následně dodají pouze potřebná data a vlastní auditovatelný report nevydávají. Pokud ale místní pobočka splňuje dvě ze tří podmínek pro povinnost ESG reportingu (250 zaměstnanců, aktiva v hodnotě vyšší než 25 milionů eur, obrat nad 50 milionů eur), může vydat vlastní ESG report, nebo ve své výroční zprávě odkázat na report mateřské společnosti.
Lokální pobočky zahraničních společností jsou často významnými hráči i na místním trhu a chtějí prezentovat své nefinanční aktivity svým partnerům nebo komunitám, se kterými pracují. Často proto na lokální úrovni vydají tzv. zprávu o udržitelnosti, která může být inspirovaná ESRS standardy nebo jinou metodikou pro vykazování udržitelnosti. Příkladem takovéto firmy je například E.ON Česká republika, které jsme pomáhali se zpracováním první zprávy o udržitelnosti na místním trhu. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších energetických společností v Česku, a proto chtěla vydat report o svých aktivitách i na lokální úrovni.
Firmy bez povinnosti reportingu
Na trhu je mnohem více firem, které povinnost ESG reportingu nemají, než těch, na které se povinnost vztahuje. I přesto se ale pořád více malých a středních podniků zajímá o problematiku ESG a své aktivity chce prezentovat i navenek. Často se to děje z důvodu konkurenceschopnosti – obchodní partneři z řad velkých společností jednoduše musí získávat informace i o subjektech ve svém hodnotovém řetězci. Typicky se tak v praxi často setkáváme se třemi dalšími příklady přístupu k ESG.
3. Zpráva o udržitelnosti
Podniky, které nemají povinnost formálního reportingu, ale chtějí informovat své obchodní partnery, banky, nebo koncové zákazníky o svých aktivitách, často vydávají zprávu o udržitelnosti. Tato zpráva může a nemusí být inspirovaná formálními metodami. Příkladem může být společnost Sonnentor, která je známá svým udržitelným přístupem ve vlastní výrobě i v nastavení vztahů v dodavatelsko- odběratelském řetězci. Nejnovější zpráva o udržitelnosti je souhrnná za roky 2021–2023 a obsahuje informace o komunitách, investicích nebo i novém zážitkovém centru. Kamilu Šťastnou ze Sonnentoru jste měli možnost potkat například na kurzu Cirkulární akademie.
4. ESG report inspirovaný ESRS
Některé firmy se rozhodnou vydat ESG report úzce inspirovaný pravidly ESRS i přesto, že se na ně povinnost reportingu nevztahuje. Důvodem může být například to, že se pohybují v odvětví, ve kterém se na udržitelnost dbá a vyžaduje si to standard na trhu. Příkladem takové firmy je Beneš a Lát, kteří využívají recyklované materiály ve výrobě, jsou aktivní v podpoře místních komunit nebo dokonce vlastní i sociální podnik Seva. Dodávají komponenty primárně pro automotive segment, dodržují přísná pravidla ISO a dalších norem a vydání ESG reportu tak byl dalším logickým krokem. Se zpracováním jsme jim v CIRAA také pomáhali.
5. Publikuje strategii
Ne všechny firmy chtějí hned vydávat reporty o své činnosti. Jsou i společnosti, které raději představí strategii a cíle pro další období. Příkladem může být Severotisk, tiskařská firma vlastněná německým koncernem Euro-Druckservice (EDS). Mateřská společnost bude konsolidovaně reportovat ESG aktivity, Severotisk se přesto rozhodl vytvořit si veřejný dokument strategie, aby ukázal svůj směr v oblasti udržitelnosti. Na strategii obvykle navážou i další interní dokumenty, které nastaví procesy a další aktivity uvnitř firmy.
Setkali jste se s dalšími přístupy k ESG? Budeme rádi, když nám o nich dáte vědět.
Potřebujete pomoct s nastavením strategie, přípravou reportingu, interním vzděláváním nebo dalšími aktivitami v souvislosti s udržitelností a ESG? Neváhejte se nám ozvat, náš ESG manažer na míru je připravený poradit si s jakoukoliv výzvou.