Z této reportáže se dozvíte zejména:
- Podle jakých kritérií se hodnotí přihlášky a projekty v udržitelných soutěžích.
- Na co by se firmy v přihlášce do udržitelné soutěže měly zaměřit.
- Jak vypadá špatně vyplněná přihláška do udržitelné soutěže a čeho se tedy vyvarovat.
- Čím je specifická komunikace udržitelných aktivit.
Přihláška do udržitelné soutěže by měla nejen budit dobrý dojem, ale především prozradit porotcům všechny podstatné informace
V září jsme měli s CIRAA tu čest zúčastnit se jako členové poroty hned dvou udržitelných soutěží. Facilitovali jsme průběh porotcování cen SDGs 2022 Asociace společenské odpovědnosti, kde jsme byli také členy poroty v několika kategoriích. Svým hlasem jsme rovněž pomohli vybrat vítěze udržitelného podnikání Top odpovědné firmy, kterou pořádá Byznys pro společnost. Kromě řady inspirativních setkání jsme si odnesli také jedno důležité poznání – jak moc je důležité nepodcenit přihlášku a že i sebelepší projekt se nemusí v soutěži prosadit, pokud nedokáže v přihlášce dostatečně komunikovat přínosy a dopady svého projektu v souvislostech.
Porota totiž primárně posuzuje právě přihlášku do udržitelné soutěže a nemá dostatek prostoru na detailnější průzkum firmy nebo projektu (např. v podobě návštěvy webových stránek firmy). Může se tak bohužel stát, že i dobrý záměr potopí špatně vyplněná přihláška.
Firmy by se v přihlášce do udržitelné soutěže měly zaměřit na popis projektu v souvislostech a svá tvrzení podložit daty
Naším cílem je edukovat a motivovat firmy, aby přihlášce věnovali dostatek pozornosti a se svým projektem či přístupem tak mohli v udržitelné soutěži skutečně uspět. Proto jsme vyzpovídali Ivanu Hekerle, spoluzakladatelku CIRAA, která se účastnila výběru udržitelných projektů v obou soutěžích a odkrývá, na co se v přihlášce zaměřit.
Kdo je Ivana Hekerle
Ivana je spolumajitelka společnosti CIRAA a ředitelka komunikace. Svou kariéru začínala v bankovním sektoru, následně se ale začala věnovat novinařině. Prošla si pozicí redaktorky i šéfredaktorky a nakonec si založila vlastní komunikační agenturu. Po návratu z mateřské dovolené začala cítit potřebu být více užitečná v tom, co umí a zaměřit se na projekty, které dávají smysl. Stala se členkou správní rady v INCIEN a řídila zde mediální vztahy a strategii komunikace. Na konci roku 2019 společně s kolegy založila poradenskou společnost CIRA Advisory, kterou posouvá dále díky svým zkušenostem z oblasti strategické komunikace a byznysu.
Ivano prozradíš nám, podle jakých kritérií se vlastně hodnotí přihlášky a projekty v udržitelných soutěžích?
To je vlastně definované v podmínkách každé udržitelné soutěže dost specificky. Obecně se ale pohlíží na to, zda je projekt nebo firma dostatečně inovativní, zda přináší skutečně něco nového a nakolik je udržitelná i ekonomicky.
Porotu taky zajímá, jaký je skutečný dopad projektu z pohledu environmentálního nebo sociálního a jestli je ten dopad lokální či globální. U některých soutěží se pak setkáváme i s podkategoriemi, jestli má třeba firma definovanou vlastní strategii strategii udržitelnosti, jak ji naplňuje apod.
Co bys zmínila jako nejčastější prohřešky, kterých se firmy v přihláškách dopouští?
Jednoznačně je to nedostatečný popis celého projektu. Přihlášky jsou opravdu často vyplněné formou stručných odpovědí, ze kterých se o projektu v podstatě nic nedozvíme. Je pak už jen na vůli porotce, zda si udělá čas a dohledá si k tomu další informace. Na to ale obvykle není čas, když porotkyně musí revidovat např. 50 či více přihlášek.
Dalším problémem jsou vágní odpovědi a neurčité deklarace, které jsou mnohdy spíš líbivými marketingovými obraty, ke kterým ale chybí jakákoli data. Celkově číselný dopad svých aktivit projekty mnohdy podceňují. Pokud tvrdím, že měřím uhlíkovou stopu, tak musím také říci, jak ji měřím a jaké jsou výsledky.
S tím souvisí i další bod, a to je transparentnost. Když něco tvrdím, musí to být verifikovatelné a dohledatelné. Obzvlášť když si s tím porotce dá práci a opravdu si informace dohledává :). Nemohu tedy v přihlášce například odkazovat na webovou stránku, kde má být více info o firemní udržitelné strategii a na webu pak už nic nenajdeme.
A jde špatně vyplněná přihláška ještě nějak zachránit? Pokud ano, tak jak?
Já si upřímně myslím, že nejde. Aspoň jsem se zatím nesetkala s tím, že by byla přihláška někomu vrácena k doplnění.
V některých soutěžích má firma ještě šanci info doplnit nebo upřesnit na prezentaci projektu. Ale pokud do soutěže přijde třeba 200 – 300 přihlášek, tak toto prostě nejde realizovat se všemi projekty, ale třeba jen s pár finalisty.
Často zmiňuješ, že komunikace udržitelných aktivit je dost specifická? Jaké zásady pro takovou komunikaci tedy platí?
Komunikace udržitelných aktivit by měla být především transparentní a srozumitelná. Musím umět jasně vysvětlit, o čem ta aktivita je. A pak to také doložit.
Je tedy nutné mít podložená data, třeba i nějakou certifikaci, dokumentací apod. Pokud tvrdím, že mám nějakou strategii udržitelnosti, tak ukázat veřejně třeba alespoň summary z této strategie. Pokud tvrdím, že dané aktivity mají pozitivní dopad pro moje zaměstnance, tak to třeba podložit i hodnocením zaměstnanců dle nějakého ratingu apod. Abychom dokázali, že to pro ty zaměstnance má opravdu smysl.
A pak by komunikace měla být také kontinuální. To je důležité hlavně u různorodých udržitelných aktivit, ať z toho nakonec nejsou jen výkřiky do tmy. To nepůsobí důvěryhodně a jedná se spíše o greenwashing.
Jak správně vyplnit přihlášku napoví vítězové udržitelných soutěží i stručný check-list
Na základě této naší zkušenosti s porotcováním a facilitováním udržitelných soutěží vznikl pod našima rukama také check-list, který vás provede správným vyplněním přihlášky do udržitelné soutěže:
Inspirovat se můžete také vítěznými udržitelnými projekty, které byly v průběhu října vyhlášeny za ceny SDGs i TOP odpovědnou firmu.