Foto: Pexels.com
ESG jde kupředu, potřebuje ale jasné metriky
Dle Financial Times roste počet korporací, které mění odměňovací systém. Již není kladen důraz pouze zisk a ekonomické výsledky vrcholových manažerů, nově přichází na řadu i odměňování na základě environmentálních a sociálních cílů společností. Proč tomu tak je? Investiční fondy, které se zabývají ESG (environmental, social, governance) vzrostly v USA v roce 2020 na dvojnásobek. ESG táhnou pozornost a investoři potřebují jejich větší transparentnost. Autoři článku pro Harvard Business Review proto doporučují zavést 3 základní principy, na jejichž základě budou aktivity firem v kontextu ESG posuzovány. Jedná se o:
- standardizované metriky, podle kterých se budou environmentální a sociální dopady hodnotit,
- roli zaměstnanců, investorů, ale i spotřebitelů
- a nutnost certifikací.
Pozadu nezůstává ani Evropská unie, která již představila první plány tzv. taxonomie udržitelných investic. “Už teď víme, že do budoucna budou o tržní hodnotě firem rozhodovat také nefinanční ukazatele. Jednou z cest, která má potenciál tyto nefinanční aspekty vyčíslit a odkrýt jsou právě ESG, a proto se jim Evropská unie i další instituce a experti věnují. Firmám doporučujeme, aby se nad nefinančním reportingem zamýšlely již nyní. To může být na začátku těžké, ale od toho existují efektivní postupy a nástroje, které dokážou firmu nasměrovat. Velmi dobře slouží tzv. Quick check, tedy první vstupní analýza stávajícího stavu a definování hlavních oblastí v organizaci, kterými s implementací principů cirkulární ekonomiky začít, nastavit časovou osu realizace a nadefinovat tak plán plnění strategií pro naplnění kritérií ESG,” říká Laura Mitroliosová, ředitelka CIRA Advisory.
Evropská komise představila plán na zvýšení ekologické produkce
Komise představila akční plán na rozvoj ekologického zemědělství, který je součástí Zelené dohody pro Evropu. Cílem je zvýšit produkci a spotřebu “bioproduktů” a transformovat do roku 2030 25 % zemědělské půdy na ekologickou. Akční plán také ukazuje konkrétní nástroje, které tomuto sektoru pomohou. Podstatné jsou tři hlavní roviny – zvýšení lokální spotřeby, produkce a udržitelnost celého oboru. Komise zdůrazňuje, že hlavním benefitem je u ekologické produkce až o 30 % vyšší biologická rozmanitost, protože biodiverzita je jednou z důležitých součástí v boji se změnami klimatu. Zvířata chovaná v bio zemědělství získávají navíc lepší podmínky pro život a spotřebitelé mají větší představu o tom, co si kupují.
„Až 10 % emisí skleníkových plynů pochází v Evropě ze zemědělství a pokud k tomu přičteme i emise z dovezených potravin, celková hodnota se zvýší o dalších 40 %. Je proto rozhodně na místě mluvit o navyšování ekologické zemědělské výroby, podpořit tak péči o půdu a snižovat znečištění ovzduší a vody. Poptávka po bio potravinách v EU i Česku každoročně roste, proto je skvělé, že systematičtější podporu dostanou i farmáři a výrobci biopotravin,“ vysvětluje Ivana Hekerle z CIRA Advisory.
Foto: Pexels.com
Tip na čtení: 5 inspirativních firem, které to s recyklací myslí vážně
Svět je cirkulární pouze z 9 %, neboli více než 90 % všech materiálů pochází z primárních zdrojů. Možná se ptáte, jak je to možné, když všude přibývají nádoby na tříděný odpad. Odpověď je jednoduchá – to, že odpad vytřídíme, ještě neznamená, že se vrátí do oběhu a stane se z něj druhotná surovina. Naštěstí existují firmy, které to s recyklací a předcházením vzniku odpadu myslí vážně a svůj odpad proměňují na zdroje. Jejich krátké představení jsme pro vás sepsali zde.