Od ESG ke konkrétním číslům: Jak EU Taxonomie mění reporting o udržitelnosti

Blog

Od ESG ke konkrétním číslům: Jak EU Taxonomie mění reporting o udržitelnosti

Evropská unie v rámci své ambice dosáhnout uhlíkově neutrální ekonomiky do roku 2050 představila EU Taxonomii – jednotný jazyk pro hodnocení udržitelnosti hospodářských aktivit. Firmám přinese například jednodušší přístup k financím – širší možnosti získání úvěrů a v mnoha případech lepší podmínky v podobě nižších úroků či prodloužení doby splatnosti. 

V současném kontextu EU Taxonomie doplňuje koncept ESG (environmentální, sociální a správní faktory) a standardy ESRS (Evropské standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti). Pokud je firma povinna reportovat podle ESRS, vztahuje se na ni také povinnost vykazovat podle EU Taxonomie. Propojení rámců Taxonomie a ESG zajistí, že investoři i další zájmové strany budou mít k dispozici srovnatelné informace o dopadu firemních aktivit. Firmy budou moci využít těchto nástrojů nejen k plnění legislativních povinností, ale také k budování důvěryhodnosti a dlouhodobé udržitelnosti svého podnikání. Tento článek se zaměřuje právě na propojení těchto rámců a dále vysvětluje požadavky kladené na firmy, které spadají pod povinnost reportingu dle CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive).

Tip: Přečtěte si, na koho se vztahuje povinnost reportovat dle EU Taxonomie. 

EU Taxonomie a ESG: Vzájemné souvislosti

EU Taxonomie představuje standardizovaný nástroj, který dává investorům i společnostem jasné pokyny pro určení, zda je daná aktivita udržitelná. Společnost, která chce například získat financování na projekty spojené s obnovitelnými zdroji energie, může díky Taxonomii prokázat, že její aktivity odpovídají stanoveným kritériím a přispívají k udržitelným cílům EU. A může tak získat lepší přístup k financování a často také za výhodnějších podmínek.

Projekty v souladu s Taxonomií jsou vnímány jako méně rizikové z pohledu ESG faktorů, což zvyšuje jejich atraktivitu pro investory. Firmy mohou navíc vydávat zelené dluhopisy určené k financování těchto projektů. Například dánská společnost Ørsted vydala zelené dluhopisy, které splňovaly kritéria EU Taxonomie, a získala tak přístup k financím s nižšími úrokovými sazbami.

Soulad s Taxonomií rovněž umožňuje projektům snadnější zařazení do zelených portfolií bank a fondů, což dále zvyšuje ochotu investorů a bank nabídnout výhodnější podmínky. Navíc projekty splňující taxonomická kritéria mohou mít lepší přístup k evropským grantům nebo dotacím z fondů spojených se Zelenou dohodou pro Evropu.

Hodnocení investic a hospodářských aktivit dle Taxonomie

ESG jako koncept se zaměřuje na širší spektrum faktorů, avšak sám o sobě postrádá jednotný rámec. Taxonomie doplňuje ESG konkrétními environmentálními metrikami, jako jsou mitigace klimatických změn, adaptace na změnu klimatu nebo ochrana vodních a mořských zdrojů. Investoři a banky tak získají lepší přehled o tom, které firmy investují prostředky do své budoucí konkurenceschopnosti v podobě udržitelných řešení.

Investice a hospodářské aktivity dle Taxonomie naplňují některý ze 6 základních cílů:

  1. Zmírňování změny klimatu (mitigace)
  2. Přizpůsobení se změně klimatu (adaptace)
  3. Ochrana a obnova biodiverzity a ekosystémů
  4. Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů
  5. Prevence a omezování znečištění
  6. Přechod na oběhové hospodářství

Aby se investice a hospodářské aktivity mohly klasifikovat v rámci Taxonomie, musí naplnit tyto tři podmínky:

  1. Značně přispívat k naplnění alespoň jednoho z uvedených 6 cílů
  2. Významně nepoškozovat ostatní cíle
  3. Splňovat minimální záruky obchodního chování

Pro více informací doporučujeme sledovat Fakta o klimatu.

Povinnosti firem dle EU Taxonomie a CSRD

Základní rozdíl mezi ESRS standardy a EU Taxonomií je ten, že standardy poskytují rámec pro komplexní reportování o udržitelnosti (zahrnující environmentální, sociální a správní faktory), zatímco EU Taxonomie je nástroj, který specificky definuje, co lze považovat za environmentálně udržitelné hospodářské aktivity.

Pokud firma reportuje podle ESRS, má povinnost zahrnout informace o tom, jak její aktivity odpovídají kritériím EU Taxonomie. To konkrétně znamená:

  1. Identifikace aktivit: Firma musí posoudit, které její činnosti spadají pod environmentální cíle definované Taxonomií (např. mitigace klimatických změn).
  2. Výpočet klíčových indikátorů: Musí uvést, jaký podíl obratu, kapitálových a provozních nákladů je spojen s udržitelnými aktivitami.
  3. Zveřejnění výsledků: Tyto údaje musí být součástí zprávy, kterou firma předkládá v souladu s ESRS, což zajišťuje transparentnost a umožňuje porovnatelnost dat.

Pro firmy to znamená nejen nutnost sběru dat, ale také jejich analýzu a interpretaci ve vztahu k EU Taxonomii a ESRS. Například výrobní společnost spadající pod CSRD musí vyhodnotit, jaké procento výroby přispívá ke klimatickým cílům, a to na základě stanovených environmentálních kritérií. Dále musí určit, jaké investice do modernizace technologií jsou potřebné k dosažení souladu s Taxonomií. Implementace konkrétních opatření, jako je optimalizace provozu, školení zaměstnanců nebo interní audit, nejsou explicitně vyžadovány EU Taxonomií. Jsou to však praktické kroky, které firmě pomáhají dosáhnout souladu s kritérii Taxonomie a zajistit, že její aktivity budou považovány za udržitelné.